Pražský půlmaraton, jak jinak než naboso - Články Longrun.cz

Články Longrun.cz

Všechny články, které kdy byly publikovány na serveru Longrun.cz.

  • Úvod
    Úvod Zde najdete seznam všech napsaných článků.
  • Kategorie
    Kategorie Zde najdete seznam všech kategorií.
  • Štítky
    Štítky Zde najdete seznam všech použitých štítků.
  • Blogeři
    Blogeři Zde můžete hledat své oblíbené autory.
  • Týmy
    Týmy Zde najdete články autorských týmů.
  • Přihlásit se

Pražský půlmaraton, jak jinak než naboso

Posláno od v kategorie Vaše příspěvky
  • Velikost písma: Větší Menší
  • Počet zobrazení: 51154
  • Přihlášení k odběru novinek
  • Tisk

Týden před ním jsem se vydal na svou první letošní delší bosou procházku, 30 kilometrů ze Senohrab přes hvězdárnu Ondřejov, Jevany do Českého Brodu. V ještě zimním čase tam přicházím už skoro za tmy. V neděli mě kamarádka Jitka ještě ukecala na závod kolem Vlkavy cestou necestou. Tam tedy byly asi na kilometru a půl hodně nepříjemné kamínky, jinak po cyklostezce. Závěr se mi běžel příjemně, po louce. Takže v pondělí jsem měl dost a půlmaratonu jsem se tak trochu obával. V průběhu týdne jsem se proběhl opravdu jen lehce a párkrát se prošel bosky jarní rosou. V pátek odpoledne mi to vyšlo a vyzvedl jsem si v Expu startovní číslo. Ještě jsem si udělal traťovku, nebo-li energetickou tyčinku, podle Michala a koupil si můj oblíbený Lažanský mošt, tentokrát červenou řepu s jablkem.

 

Vstávám v sobotu ráno a balím na závod. Chvíli před odchodem kouknu jako vždy do mobilu na zpoždění vlaků a ECčko s odjezdem v 9:18 má výjimečně 15 minut. Vybíhám tedy na rychlík, který jede včas, ale už v 8:59. Na nádraží dobíhám, když už mu skřípou brzdy. Jako vždy vyběhnu schody a rovnou hupsnu do posledního vozu. Cesta pohodově ubíhá. Dávám si Schwarzwaldskou šunku a zeleninu. No, ve výsledku jako vždy ještě spořádám většinu jídla z batohu :D Pak se snažím pomocí zrcadla na stěně připevnit si startovní číslo. Vlak za hoďku a kousek jízdy staví v Praze na hlavním nádraží. Variantu jet metrem na Muzeum, tam přestoupit a jet na Staroměstskou pro složitost rovnou zavrhuji. Raději se ty dva kiláky na start k Rudolfinu příjemně projdu pěšky.

 

Volám Lucce a scházím se s kamarády z Rungo.cz, Petr se s námi dělí o hroznový cukr. Jedna fotečka a jdu odložit věci do úschovy. Cestou vidím závodníky, jak se různě olepují, mažou a zavazují si tkaničky. Nastavují také hodinky a mobily. Já jako vždy přišel rovnou v běžeckém. To je u mě obyčejné bavlněné tričko, pohodlný a vzdušný kilt a bosé ťapky. Šetřím tedy čas i se zavazováním tkaniček a ještě že je čip na čísle a neumisťuje se na botu :D Sundavám lehkou bundu a po úvaze, že i mobil se na tu dálku pronese, odkládám i ten. Do kapsy dávám jen traťovku a doklady. Pak si stoupnu do fronty na WC a už je slyšet hlášení, že závod za 20 minut začíná. Přepadá mě trochu nervozita, zda stihnu vystát tu frontu do startu. Nakonec stojím ve frontě 15 minut a na poslední chvíli se řadím do koridoru. Po výstřelu a za zvuku Vltavy se startovní pole spíš rozchází, než rozbíhá. Ke startovní pásce to mám ještě 10 minut. Mezitím se fotím s Báječnými ženami v běhu, dvě mají také sukýnky :)

 

Po startu běžím nakonec s Luckou, zhruba 5 kiláků. Střídají se kostky, tramvajové pásy a asfalt. U asfaltu mezi kolejemi je znát, že po něm auta nejezdí, je trochu hrubší. Osvědčila se mi taktika ze zimního 17ti kilometrového kopcovitého běhu na Blaník, prvních 5 kiláků se prostě plazit. Mezitím naberu síly, chytnu masáží ťapek dech a pak přidávám. Ale i tak s Luckou kličkujeme mezi běžci a předbíháme :) Cestou když se trať vrací zpět z kolečka pod Nuselským mostem vidím na protější straně sběrný autobus, naštěstí naposledy :D Dobíhá mě další bosý běžec Renda Kujan, který startoval až vzadu a běžíme spolu. Na občerstovačkách máme výhodu, že kromě napití si osvěžujeme ťapky o rozlitou vodu z kelímků :D Dávám pozor na osvěžovací houbičky poházené na zemi, počkat jsou vlastně měkké. Dá se říct, že běžíme konverzačním tempem a po sedmém kilometru zrychlujeme. Rendovi volá TV, stíhá za běhu i telefonovat. Dobíháme vodiče na 2:10, chvíli kecáme a běžíme dál. Následuje krátké interview s ČT. Já jsem, jak snadno poznáte na záběrech, ten tajemný bosý muž v suknici :) Patricie z BŽB mi pak napsala: "Tebe jsme Tomáši nepředběhly, zahlédly jsme jen vlající sukni a byl jsi v trapu :D"

 

Jen nás zase předběhli vodiči na 2:10. Teď probíháme po Mánesově mostě, vlastně kousek od místa startu. A zase doháníme a poměrně svižně přebíháme vodiče na 2:10, tentokrát už naposledy. Na dvanáctém kilometru přišla dobrá hláška od běžců, které předbíháme, že se asi honíme a pereme se o boty, které měl Renda na batohu :D Obouvat si boty bylo ale v té chvíli naprosto zbytečné, naboso se běželo dobře. Cestou kolem Holešovické tržnice zvažuji, zda si něco nekoupit ve známém obchodě s elektronikou :D Po přeběhnutí Mánesova mostu mi ale trochu docházejí síly a Renda mi utíká v dáli. Občerstvuji se vodou a kouskem banánu, záložní traťovku z kapsy jsem nakonec nepoužil. Uf, sbírám sily, vždyť zbývají jen zhruba čtyři kilometry.

 

Občas zaslechnu, to je ten, co byl v TV u Krause, to potěší, i když nevím, jak mě asi mohli poznat :D Cestou, jak mi později řekla, ještě znova předbíhám Lucku. Plazím se tunelem, ale stále předbíhám. Běžím po malých kostičkách po nábřeží. Je to trochu vysilující, zkracuji krok, ale na druhou stranu to masíruje ťapky :) Na Čechově mostě zase začíná asfalt a já to při zahlédnutí cedule 20 km prostě rozbíhám. V půlce Mánesova mostu zahajuji rychlý sprint do cíle. Kam dobíhám radostně, jako vždy, neboť zoufale se doplazit do cíle snad ani neumím :D Neběžel jsem půlmaraton ani za hodinu, ani s vypětím sil za více než dvě a půl, ale vlastně skoro na pohodu a i díky Rendovi ho mám, jak řekla ségra, za fotogenických 2:02:36. Na to, že do loňského září jsem byl neběžec, je to myslím slušný výsledek :) V cíli mi bylo teplo, řekl bych, že po tak intenzivní masáži chodidel u mě zavládla tepelná pohoda, tak jsem si nevzal ani tu termofolii. Vyzvedávám věci, fotíme se s Luckou. Ani neřeším převlékání a v kiltu, který cestou pěkně větral, odcházím ke stánku, kde vyrývají čas na medaili. Byla tam slušná fronta a celé to trvalo skoro jako půlka závodu. Jinak byl půlmaraton zorganizován velmi pěkně. V neoficiální kategorii osukňovaných a bosých jsem dosáhl myslím předních příček :D

 

Mé bosé ťapky dopadly po závodě v pohodě. Žádné puchýře a další nová zranění, jen trochu zažraná špína, která se ale odmyla po úterním výběhu po dešti :D

 

Následovalo ještě posezení s kamarády v hospodě a cesta na vlak. Překvapilo mě, že jsem tam došel po svých a nožky nějak moc nebolely. Pohodlně se usazuji ve vlaku ČD s pravidelným odjezdem v 18:39 a objednávám si zákusek z jídelního vozu. Cesta rychle ubíhá, přijíždím včas domů. Už přemýšlím o maratonu, zda bych ho bosky zvládl :)

 

Další mé příběhy sledujte na: http://zahalkova-pro-radost.cz/category/bosobezec-tomas-zahalka/

 

Foto: www.Marathon-Photos.Com

Odpovědi (0) Přejít do diskuze >

K tomuto článku zatím není žádná reakce.

Rychlá odpověď

Pro možnost účastnit se diskuze se nejprve musíte přihlásit. · Přihlásit se · Registrovat
0